Jan Bicek a Svaťa Božák, jediný Čech, který dokončil RAAM (Race across America).

Autor: Archiv Jana Bicka

O nádorových onemocněních by se mělo mluvit nejen dnes, kdy si připomínáme Světový den boje s rakovinou. Jde totiž o druhý nejčastější důvod úmrtí v ČR. „Informace o rakovině by měly být dostupné všem. Není to nic neobvyklého, zároveň je to i společenské stigma, strašák, bohužel koluje spousta mýtů a polopravd. Je třeba o tom veřejně diskutovat,“ zdůrazňuje Jan Bicek.

On sám vede svůj zápas 
s touto nemocí velmi srdnatě, podporuje jej v tom i jeho partnerka: „Manželka na mě nebere žádný ohled, to mě nutí, abych žil plnohodnotně.“ Kromě klasické léčby hledá i další způsoby, jak nemoci nepodlehnout, přitom mu pomáhá i jeho vzdělání. Říká, že věří v léčebné účinky konopí. Konopné masti a čípky si sám vyrábí. „Tato bylinka má nezaslouženě nálepku společensky nepřípustné látky. Je to uměle vytvořený mýtus spojený s rizikem zneužívání jejích psychotropních účinků. Myslím, že je tu hlavně určitý lobbistický zájem, aby konopí nebylo volně dostupné.“

O svém boji za legalizaci konopí říká: „Nesouhlasím se zátahy na tzv. growshopy, proto jsem na sebe podal oznámení na policii, že vědomě užívám konopí a také ho domapěstuji.“ Přeje si být potrestán a kauzou ovlivnit změnu legislativy i názoru ve společnosti. A svůj postoj vysvětluje: „Legalizací konopí by výrzaně nevzrostlo jeho zneužívání. Existuje šedá zóna, kde je i dnes velmi snadno dostupné. Získali bychom jen lepší kontrolu.“

Jan Bicek s rakovinou vyhrává a nejen na kole

Rakovina mu do života nepřinesla jen starosti. Od chvíle, kdy písecký veterinář Jan Bicek onemocněl touto zhoubnou nemocí, začal paradoxně aktivně sportovat a sklízet medaile. „Seriozně jsem začal s cyklistikou až po amputaci nohy. Do té doby jsem sportoval jenom rekreačně. Po amputaci jsem hledal vyžití a první, co je k dispozici po nasazení protézy, je ježdění na kole. Zhubl jsem a cítím se zdravější,“ směje se muž, který dokázal z těžké nemoci vytěžit další energii do života.

Ještě předtím než se musel kvůli další amputaci, tentokrát kolenního kloubu, se závoděním rozloučit, se stal mistrem České republiky hendikepovaných cyklistů. „To bylo v roce 2011 a jen díky tomu, že byl Jirka Ježek nemocný. Vyhrál jsem v časovce i v silničním závodě,“ říká Jan Bicek.

I když už nemůže závodit, stále využívá kolo k rekreaci a účastní se na kole i různých charitativních akcí. Také proto je pravidelným účastníkem projektu „Na kole dětem“ nadačního fondu Josefa Zimovčáka, při kterém objedou cyklisté celou Českou republiku a cestouzískávají peníze na podporu dětí, které se zotavují po chemoterapii. V minulém roce se podařilo získat 800 tisíc korun.

Životní energii i naplnění můžeme Janu Bickovi závidět. Ať už se dožije jakéhokoli věku, lze už dnes s jistotou říci, že svůj boj s rakovinou vyhrál.

RADKA DOLEŽALOVÁ