4. 4. 2012
Specializovaný server Ekolist.cz resp. jeho redaktor Ondřej Hudeček hodnotí programy stran kandidujících do zastupitelstva Jihočeského kraje.
V Jihočeském kraji se o přízeň voličů uchází celkem osmnáct stran a volebních koalic. Jak vyplývá nejen ze zveřejněných volebních programů, patří mezi dominantní témata v kraji dostavba dálnice D3 s pokračováním v podobě rychlostní silnice R3 (Praha – Tábor – České Budějovice – hranice s Rakouskem), problematika NP Šumava a především dostavba dvou bloků JE Temelín.
Jihočeský kraj je rozlohou druhým největším krajem České republiky, ale až sedmým, pokud jde o počet obyvatel. Charakterizuje ho tak vůbec nejmenší hustota zalidnění ze všech vyšších územně samosprávných celků ČR. Dále je zapotřebí vyzdvihnout výrazné zastoupení zvláště chráněných území, která zaujímají přibližně 20 % jeho rozlohy. V Jihočeském kraji totiž leží jedna polovina NP Šumava, převážná část CHKO Šumava i další chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a Blanský les. Uvážíme-li též, že jižní Čechy jsou poměrně chudé na vlastní surovinové zdroje a že zde až na výjimky ve velkých městech nenalezneme významnější průmyslovou výrobu, je jasné, proč je kraj mnohými považován za ideální rekreační oblast. Právě tyto objektivně dané podmínky je třeba mít při analýze volebních programů jihočeských stran a koalic stále na zřeteli, neboť silně ovlivnily výslednou podobu těchto dokumentů.
Co se týče aktuální politické konstelace v kraji, pak před čtyřmi lety ve volbách nejlépe uspěla Česká strana sociálně demokratická, která společně s druhou nejsilnější Občanskou demokratickou stranou ovládla krajskou radu – obě strany uzavřely tzv. velkou koalici – a v opozici se tak ocitly zbylé dvě strany v zastupitelstvu, KSČM a KDU-ČSL.
Pragmatický Temelín
Zdaleka největší chystanou investicí na území Jihočeského kraje je dostavba dvou bloků JE Temelín. V této souvislosti je třeba připomenout, že jedním z důležitých milníků na cestě k realizaci stavby bylo podepsání tzv. Rámcové smlouvy mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, kterému předcházelo přehodnocení původního zamítavého stanoviska krajského zastupitelstva k dostavbě elektrárny z roku 2004. Podle této smlouvy se ČEZ výměnou za podporu dostavby dvou jaderných bloků zavazuje investovat v kraji do konce roku 2018 celkem 3,7 miliardy korun.
Finanční prostředky mají směřovat na opravy komunikací, výstavbu obchvatů, ale též na podporu krajských kulturních a sportovních akcí. Tuto dohodu pochopitelně z pozitivního hlediska hodnotí vládnoucí ČSSD, která by i nadále chtěla podporovat dostavbu JE Temelín výměnou za investice do dopravní infrastruktury. Silně proti ní se naopak staví Strana zelených, jejíž kandidáti považují rámcovou smlouvu pro kraj za nevýhodnou. Peníze ze smlouvy navíc podle nich někdy směřují „do dosti podivných projektů“.
Mnohé z dalších kandidujících stran však přistupují k dostavbě temelínské elektrárny podobně pragmaticky jako sociální demokracie. Volební uskupení TOP 09 a Starostové klade velký důraz na „nejvyšší možnou bezpečnost“ provozu celé jaderné elektrárny a požaduje dostavbu „podmínit offsetovými programy, realizovanými v celém Jihočeském kraji, nikoli pouze v blízkém okolí JETE“. ODS požaduje dokončení „klíčových částí dálnice D3, rychlostních komunikací R3 a R4, a železničního koridoru ještě před zahájením dostavby JE Temelín“.
Výhody pro kraj v této souvislosti požadují výslovně také Svobodní, kandidáti sdružení v Jihočeské koalici a Jihočeši 2012. Poslední z těchto stran pak očekává závazný slib vlády, že do deseti let výše zmíněné komunikace dokončí, a pokud by se tak nestalo, bylo by podle Jihočechů na zvážení přehodnotit dosavadní vstřícný postoj kraje k této investici. V praxi ale platí, že kraj při vyjednávání se skupinou ČEZ nebo realizátorem dostavby, který bude teprve vybrán, může počítat toliko s nějakou formou gentlemanské dohody – ta notabene už s ČEZem jednou uzavřena byla a podnik ji podle všeho několik let plní. Tyto subjekty totiž žádnou povinnost kompenzačních opatření ve vztahu ke kraji nemají. Partnerem pro jednání o případných garancích pro kraj tak může být pouze vláda ČR.
Zamezení ekoterorismu
Druhým tradičním politickým tématem jižních Čech v oblasti životního prostředí je situace v NP Šumava. Podobně jako v případě dostavby jaderné elektrárny, se i k národnímu parku vyjadřují kandidující strany velice často, a je to opět Strana zelených, která zastává zásadně odlišný názor od ostatních. Zelení připomínají, že „kraj může a musí napomáhat domluvě o ochraně národního parku Šumava a hledání rozvojových možností pro tamní obce při respektování všech odůvodněných požadavků ochrany přírody“. Při hodnocení návrhů jednotlivých stran však záhy dojdeme k poznání, že lze jen obtížně dešifrovat, jak konkrétně se k situaci na Šumavě staví, a nelze se ubránit dojmu, že formulace byly voleny právě za tímto účelem.
V zásadě čestnou výjimkou jsou Svobodní, kteří požadují „přirozené hospodaření v lesích“ a „zamezení ekoterorismu“, a ODS, která usiluje o „zachování zelené Šumavy“ s konstatováním, že „území Šumavy je kulturní krajina, která nesmí být výlučným vlastnictvím ekologických fanatiků“. Případně do této kategorie lze ještě zařadit Zemanovce s jejich požadavkem na rozlohu I. zóny parku do 20 % a tvrzením, že „lesy na území NP Šumava musí produkovat energetické dříví pro obyvatele na jeho území“.
U několika dalších stran lze najít méně expresivní výrazy – na rozdíl od „fanatiků“ a „ekoteroristů“ –, ale i tak je zřejmé, že by si přály aktivnější a řekněme spíše lesnickou formu hospodaření na větší ploše národního parku než je tomu doposud. Sem patří KDU-ČSL, Jihočeši 2012 a ČSSD. Uskupení TOP 09 a Starostové formulovalo konkrétní požadavky na nový zákon o NP Šumava, které jsou v souladu s návrhem, jenž hodlal ministr Chalupa ještě na počátku tohoto roku předložit ve sněmovně jako svůj poslanecký návrh.
Komunisté pak slibují obecně podporu zákonu o NP Šumava, ovšem jakému, již dále nerozvíjejí, a stejně „konkrétní“ je i program národních socialistů, který požaduje „nezávislé posouzení v NP Šumava“. Podobně jako v případě JE Temelín, tak i u Šumavy platí, že pravomoci volené krajské reprezentace nejsou příliš výrazné, ale tlak na ni je ze strany místních obyvatel, sdružení i firem nemalý – zde například od 21 měst a obcí sdružených ve Svazu obcí Národního parku Šumava.
Uranová ruda
Obyvatelé Jihočeského kraje však nežijí pouze jadernou elektrárnou v Temelíně nebo šumavským národním parkem. Pochopitelně je trápí i stav veřejné dopravy, neboť kraj teprve připravuje zavedení integrovaného dopravního systému, jenž kandidující strany pochopitelně podporují, podobně jako se obligátní podpory ze strany kraje má dostat místní zemědělské produkci či budování kanalizace a čističek odpadních vod.
Ucelený a velmi podrobný program pro Jihočeský kraj s velkým důrazem na péči o životní prostředí nabízí Strana zelených. Jen namátkou lze upozornit na jí deklarovanou podporu železniční dopravě, cyklotrasám a cyklostezkám, obnovitelným zdrojům energie pro obce i domácnosti včetně investic do nízkoenergetické výstavby. Zelení požadují urychlenou sanaci škod po zpracování uranové rudy v Mydlovarech i schválení „Akčního plánu snižování emisí skleníkových plynů v Jihočeském kraji“. Podpory by se v případě jejich volebního úspěchu měla dočkat i jihočeská ekocentra a ekologické poradny.
V obsáhlém programu strany Jihočeši 2012 jistě zaujme poněkud kontroverzní – kandidáti si jsou toho sami vědomi – závazek postavit v kraji alespoň jedno zařízení na energetické využití odpadu. Strana ovšem také slibuje podporovat výzkum v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jenž by „mohly využít jihočeské firmy ke svým obchodním úspěchům“ a pokračovat ve snižování energetické náročnosti budov v majetku Jihočeského kraje.
Její kandidáti rovněž chtějí usilovat o vyčištění a revitalizaci Orlické přehradní nádrže a realizaci potřebných protipovodňových opatření – například vybudování poldru Budyně-Bílsko. Jejich programové teze se nevyhýbají ani dalšímu šumavskému evergreenu, splouvání Horní Vltavy. Zde navrhují navrácení limitu splouvání při stavu hladiny 51–60 cm na 60–100 lodí denně.
—————————————————————————————————————————————
Česká pirátská strana – kandidáti
Česká strana sociálně demokratická – volební program (ve formátu docx.), kandidáti
Jihočeská koalice politických stran SNK Evropští demokraté a Strany soukromníků České republiky –volební program (ve formátu pdf.), kandidáti
Jihočeši 2012 – volební program (ve formátu pdf.), kandidáti
Komunistická strana Čech a Moravy – volební program (ve formátu pdf.), kandidáti (ve formátu pdf.)
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová – volební program, kandidáti (v pdf.)
Moravané – o krajských volbách nemá podrobnější informace
Národní socialisté – levice 21. století – volební program, kandidáti
Občanská demokratická strana – volební program (ve formátu pdf.), kandidáti
REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA – o krajských volbách nemá podrobnější informace
Strana práv občanů ZEMANOVCI – volební program, kandidáti
Strana svobodných občanů – volební program, kandidáti
Strana zelených – volební program, kandidáti
SUVERENITA – Blok Jany Bobošíkové – o krajských volbách nemá podrobnější informace
TOP 09 a Starostové – volební program, kandidáti
Věci Veřejné – volební program, kandidáti (v pdf.)
Volte Pravý Blok – o krajských volbách nemá podrobnější informace
Strany jsou seřazeny abecedně. To, zda daná strana nabízí na webu svůj volební program či kandidátku, jsme naposledy kontrolovali 1. 10. 2012.
Ondřej Hudeček
