Naši kandidáti – představení

18. 8. 2016

SVATOMÍR MLČOCH

lídr kandidátky do letošních voleb Jihočeského krajského zastupitelstva, povoláním právník, narozen 1955. Čestný člen SZ.

Od roku 1983 působil jako právník v oblasti práva životního prostředí (a památkové péče) v Jižních Čechách. V první polovině devadesátých let i jako náměstek ministra životního prostředí pro legislativu. Navrhoval a prosazoval první vlnu ekologické legislativy, zejména v ochraně přírody a krajiny. Spoluvytvářel zákon ochraně přírody, vládní nařízení o národním parku Šumava atd. Konzultoval českou legislativu jako člen Legislativní rady vlády ČR  v období 1998 – 2006. Za svoji profesní činnost obdržel Cenu Josefa Vavruška od nadace Charty 77 a Cenu ministra životního prostředí ČR. Je členem Českého svazu ochránců přírody, aktivně vystupoval na ochranu přírody v různých kauzách, např. proti regulaci říčky Stropnice, záměru těžby zlata v Kašperských Horách, výstavbě sídelního satelitu Rajchéřov u Nové Bystřice. V letech 2015 a 2016 vede právní část kampaně proti záměru kácení stromů a bagrování koryta na řece Malši po Malým jezem v Českých Budějovicích. Je spoluautorem, editorem a iniciátorem knihy „Kleť a Blanský les – obraz krajiny, krajina v obrazech“, vydané v roce 2014.

MICHAELA PETROVÁ

místostarostka města Tábora, předsedkyně místní základní organizace Strany zelených, matka dvou dcer, vedoucí skautského oddílu.

Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu a následně pracovala jako učitelka chemie a biologie. Od roku 2005 se angažuje ve veřejném dění, zprvu v občanském sdružení, se kterým organizovala referendum za zklidnění dopravy v Táboře. Od roku 2006 je členkou Zastupitelstva města Tábora. První dvě volební období působila v opozičních lavicích, kde prosazovala zejména transparentnost, ochranu životního prostředí, bojovala proti hazardu a snažila se o zklidnění nadměrné dopravy. Zorganizovala například petici proti zpoplatnění obchvatu Tábora v rámci D3, což se nakonec v souvislosti s dalšími opatřeními povedlo. Od roku 2014 je místostarostkou a jejími resorty jsou doprava a školství, mládež a tělovýchova. V oblasti dopravy prosadila například snížení ceny jízdného v MHD a  zdarma pro děti do 12ti let. Aktuálně připravuje zákaz vjezdu do města pro tranzitní nákladní automobily nad 12 t. V oblasti školství prosadila zavedení školních psychologů do táborských škol a snaží se o zdravější stravování ve školách. Podporuje alternativní směry výuky.

FILIP HOLZER

předseda jihočeských zelených, arborista a člen skupiny Naked Professors

Je členem Strany zelených od r. 2013, rok poté se stal členem Rady jihočeské krajské organizace a letos na jaře úspěšně kandidoval na jejího předsedu. Ve straně se podílel na kampani „Pošťák není pojišťovák“ pro zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců České pošty. Již deset let se zabývá lesnictvím a péčí o dřeviny. Na České zahradnické akademii v Mělníku úspěšně absolvoval jednoletý kurz – Komplexní péče o dřeviny. Působí v celých Jižních Čechách, především na Třeboňsku. Je členem folk/rockové kapely Naked Professors, která se na česko-budějovické hudební scéně pohybuje již třetím rokem. V kapele hraje na cajon a zpívá.

 

VLADIMÍR ŠVEC

kandidát Strany zelených ve volbách do zastupitelstva Jihočeského kraje

Narodil se roku 1955 v Prachaticích, je ženatý 32 let, má 2 syny a žije v obci Hlavatce, okres České Budějovice, na rozhraní okresů České Budějovice, Prachatice a Strakonice. Není členem Strany zelených, na kandidátní listinu Strany zelených byl nominován coby zeleně smýšlející komunální politik. Je starostou obce Hlavatce, funkci vykonává 18 let. Po gymnasiu v Prachaticích vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V minulosti vykonával různé ekonomické funkce v průmyslu a v bankovnictví, od roku 1997 do roku 2015 byl správcem konkursní podstaty. V současné době poskytuje do značné míry jako charitativní činnost poradenství fyzickým osobám v oblasti insolvence. Kromě manželství jsou jeho největšími koníčky četba vážné i nevážné literatury, sport aktivně i pasivně a hrubosrstý jezevčík. Není přítelem Temelína, je odpůrcem přístavby nových bloků a nepřítelem betonové loby, která společnost všemi možnými prostředky tlačí do megalomanských projektů a ujídá tak ze společného talíře na úkor lidí a životního prostředí.

DANA KUCHTOVÁ

členka Strany zelených, pochází z Českého Krumlova, v současnosti ředitelka Dětského domova v Klánovicích

Původním povoláním je středoškolská učitelka, působila na Jazykové škole v Českých Budějovicích, na Gymnáziu a na SUPŠ Sv. Anežky v Českém Krumlově. Spoluzakládala  sdružení Jihočeské matky, v této nevládní organizaci několik let pracovala na protijaderných projektech. V současné době je ředitelkou školského zařízení – Dětského domova v Klánovicích v Praze 9. Za Stranu zelených působila ve funkci místostarostky Českého Krumlova a ministryně školství v roce 2007. Věci veřejné jí nejsou lhostejné a politika je jejím oblíbeným koníčkem. Ve svém životě byla členkou jediné strany, Strany zelených. Její program považuje za nejlepší pro lidi i pro Zemi.  Věří, že Strana zelených bude úspěšnou stranou. Nyní je místopředsedkyní jihočeské krajské organizace Strany zelených, kde se věnuje tématům školským, sociální oblasti a energetice.

JIŘÍ GUTH

kandidát SZ ve volbách do zastupitelstva Jihočeského krajského zastupitelstva, narozen 1965, žije v Borovanech (okr. České Budějovice)

Je členem Strany zelených od r. 2003, po většinu doby byl členem její republikové rady a po tři funkční období předsedou jihočeské krajské organizace. Od roku 1991 žil postupně v Třeboni, v Českých Budějovicích a v Deskách u Malont (na Kaplicku). Vzděláním a povoláním ekolog, působil v neziskových organizacích (Šípek v Českém Krumlově, Rosa v Českých Budějovicích), na volné noze, na Ministerstvu životního prostředí a na Magistrátu hl. m. Prahy. Koordinoval celostátní mapování biotopů pro přípravu soustavy evropských chráněných území Natura 2000 v ČR a podobně v Chorvatsku. Za důležitý nástroj ochrany životního prostředí považuje informovanost a účast veřejnosti, a to nejen ve správních řízeních, ale i v územním plánování a při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Kromě těchto dvou dílčích oblastí se dlouhodobě věnuje i komplexním otázkám udržitelného rozvoje a přípravě koncepčních strategických dokumentů na různých úrovních od mikroregionální po celostátní. Je členem několika spolků a družstev, protože je přesvědčen jednak o významu občanské společnosti, jednak o udržitelnosti demokratické, místně zakotvené ekonomiky. V Borovanech se snaží o vybudování družstevního měšťanského pivovaru.

TEREZA MÜLLEROVÁ

členka Strany zelených, v současné době na rodičovské dovolené, narozena 1981, žije na Oboře u Hracholusk (okr. Prachatice)

Středoškolským vzděláním veterinární technička a následně absolventka Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, v oboru Krajinná ekologie. V letech 2007- 2014 pracovala při doktorském studiu na oddělení Ekologie lesa Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, , v.v.i.  (nyní CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.), tématem jejího studia a práce bylo sledování  a predikce hynutí smrku v podmínkách klimatické změny. Kromě ochrany přírody se zabývá lidskými právy a rodinnými právy, zejména v oblasti mateřství a rodičovství (svobodná volba péče a respektování práv v těhotenství, při porodech, výchově a vzdělávání dětí). Během pobytu v  Českých Budějovicích zakládala a pořádala multikulturní festival Budějovický Manifest a Evropský den proti rasismu. Je také iniciátorkou a autorkou petice za zpomalení rychlosti na silnici II.třídy č.145 v k.ú. Obora u Hracholusk  a je členkou spolku Pelyněk v Prachaticích. V současné době je na rodičovské dovolené s druhorozenou, doma narozenou, dcerou.

STANISLAV  KOVÁŘ

vystudovaný architekt a jednatel českobudějovické firmy, která již 20 let poskytuje komplexní projektové, poradenské a informační služby v oblasti výstavby a ochrany životního prostředí

Jsou mu velmi blízká témata územního plánování, dopravy, energetiky nebo ekologie a vodního hospodářství. Dále se věnuje především tzv. celostní architektuře a projektům ekodomů. Ty se vyznačují nízkou energetickou spotřebou, úsporným využitím vody, bezodpadovým hospodářstvím i vlastní produkcí potravin. Mimo jiné je autorem několika patentů pro vybavení soběstačných domů, nazývaných také jako domy s téměř nulovou spotřebou. Jako vedoucí konzultačního střediska pro úspory energie a zdravé prostředí je připraven se podílet na vzniku krajských pravidel a dotací pro lepší využití obnovitelných zdrojů energie, pro úspornější hospodaření s dešťovou vodou,  půdou a zelení. Jeho vizí je obnova systému mezí, alejí i větrolamů po celém území našeho kraje a s tím i spojená obnova prvků pro zachycení vody v krajině.

EDVARD SEQUENS

člen Strany zelených, energetický poradce, předseda Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Absolvent VVTŠ v Liptovském Mikuláši, obor automatizované systémy řízení. Od roku 1997 pracuje v neziskovém sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, je i jeho předsedou.  Působí v radě Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Bydlí v Borovanech, kde se zapojuje do práce komise stavební a pro životní prostředí. Pracoval v Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu a rovněž jako externí poradce ministra životního prostředí. Nyní je členem Výboru pro udržitelnou energetiky Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Pomáhá obyvatelům obcí, kde by mohlo být hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů lépe hájit své zájmy.  Podílel se na zpracování alternativního konceptu vývoje české energetiky Chytrá energie, či zmapoval využití obnovitelných zdrojů energie v jižních Čechách na www.zdrojeenergie.cz. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar.

MILOŠ TUHÁČEK

advokát a lektor v oblasti práva životního prostředí, radní města Tábora

Od roku 1998 působí v advokacii, přičemž od roku 2007 vede Advokátní kancelář Korbel, Tuháček & partneři, s. r. o. Kromě výkonu advokacie dlouhodobě publikuje a přednáší v oboru práva životního prostředí – je mj. hlavním autorem knihy Právo životního prostředí. Praktický průvodce (GRADA Publishing, a.s., 2015) a spoluautorem knihy Právní vztahy k dřevinám (GRADA Publishing, a.s., 2016). Čtvrté volební období je členem zastupitelstva města Tábora, nikdy se však politikou neživil. Od roku 2014 je členem Rady města Tábora, v níž prosadil mj. zveřejňování materiálů projednávaných v radě města a zveřejňování hlasování jednotlivých radních.

PAVEL KOLÁŘ

nezávislý kandidát SZ do letošních voleb Jihočeského krajského zastupitelstva, předseda Občanského sdružení Malše

Od roku 1985 působil jako geofyzik na detašovaném pracovišti n. p. Geofyzika v Českých Budějovicích, především v oblasti vyhledávání vodních zdrojů a IG průzkumu. V první polovině devadesátých let se v Jihočeské asociaci pro ekologii a energetiku při OF podílel na zpracování analýz problematických staveb, jako rekultivaci kalojemů s radioaktivním odpadem MAPE u Olešníka, tak i dostavbě JE Temelín. Ohledně JE Temelín spatřoval  hlavní problém ve financování stavby a potřebnosti této kapacity namísto účelného investování do úspor. Kritizuje, že dnes se prakticky celá produkce JE exportuje a výstavba dalších bloků se zastavila především na financování. Nelze také tvrdit, že riziko výroby elektřiny z jádra je malé, byť se systém bezpečnosti JE neustále vylepšuje. Od roku 2000 se ve svém bydlišti zapojil do petiční akce, která měla zastavit rozsáhlou likvidaci veřejné zeleně u řeky Malše v Českých Budějovicích, ve jménu údajných protipovodňových opatření. Petici tehdy podpořilo na 3000 obyvatel Českých Budějovic. Později se stal předsedou Občanského sdružení Malše, které vzdoruje likvidaci parku již 16 let. Podílel se také v rámci občanských aktivit na podpoře cyklistické dopravy v krajském městě, tj. vytvoření sítě vyhrazených cyklostezek včetně světelné signalizace a jízdních pruhů v historickém jádru.

RŮŽENA ŠANDOVÁ

členka Strany zelených, důchodkyně, Kaplice

„Usilujme o zdravou a druhově bohatou přírodu. I my lidé jsme její součástí, ne jejími pány. Základem zdravé přírody je půda, kterou musíme chránit před nerozumným zastavováním.“

sfvdf

dfgvdf

fd

fdg

fdsdf

KATEŘINA DUCHOŇOVÁ

lékařka v oboru psychiatrie a psychoterapeutka

pracovala  více než 5 let v psychiatrické léčebně v Kosmonosích, nyní působí 2 roky  na psychiatrickém oddělení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích, částečně  pracuje také na  oddělení dětské psychiatrie v Thomayerově nemocnici v Praze.Je rodačka z Jindřichova Hradce a jihočeská patriotka, tráví v jižních Čechách většinu svého volného času a aktivně se zajímá o aktuální dění v regionu.Ve volném čase se již dlouhodobě věnuje různým dobrovolnickým aktivitám, v minulosti  programům pro hospitalizované děti v FN Motol, aktivitám zaměřeným na duševně nemocné v Bona o.p.s., v posledních letech  především rozvojové pomoci, adopcím na dálku a práci s migranty. Účastní se projektu psychoterapeutické pomoci nově příchozím do ČR v rámci sdružení Inbáze Berkat, je také členem sdružení Wontanara zabývající se rozvojovou pomocí v západoafrické Guineji, dále je členkou Neuropsychiatrického fóra a zahraničních organizací Amnesty International a Young psychiatrist´s network. V minulosti pracovala jako dobrovolnice ve zdravotnictví, školství a sociální sféře také ve Spolkové republice Německo, v Itálii, Srbsku a Guineji. Příležitostně se věnuje publicistické činnosti na témata psychosociální pomoci, duševních onemocnění v mladším věku i u seniorů, krizové intervence, domácího násilí, integrace cizinců a dalším. Zajímá ji i  problematika integrace dětí a dospělých s hendikepem,prevence a terapie závislostí na návykových látkách, gamblerství, finanční gramotnost, témata spojená s dluhovými pastmi, sociálním bydlením, péčí o seniory,  ale i rozvoj psychosomatické medicíny. Z hlediska svého oboru vidí dopad negativních celospolečenských a environmentálních změn na duševní i fyzické zdraví člověka v první linii, proto sympatizuje se zelenou politikou se sociálním rozměrem Strany Zelených.

ONDŘEJ ŠANDA

koordinátor místní skupiny Hnutí DUHA České Budějovice, člen SZ, předseda základní organizace SZ Kaplice a 3. místopředseda krajské organizace SZ

Vystudoval na Integrované střední škole cestovního ruchu a Vyšší odborné škole v Českých Budějovicích obor společné stravování. Pracuje jako kuchař v grandhotelu Zvon v Českých Budějovicích. Zajímá se hlavně o problematiku odpadů, jak jim předcházet, aby vůbec nevznikly. Také připomínkuje různé odpadové koncepce. Před pár lety spoluorganizoval petici za lepší recyklační služby na jihu Čech. Podepsalo jí několik tisíc obyvatel Jihočeského kraje. Bio zemědělství, NP Šumava a veřejná doprava, zvláště vlaková jsou oblasti, které Ondřeje trápí. V roce 2016 se podílel na vytvoření vyhledávače a mobilní aplikace Enviroskop. Zde najdete přírodně cenná území v Jihočeském kraji. Toto je prostředek, jak podporovat šetrnou turistiku v jižních Čechách. Organizoval informační stánky na Šumavě a v Pošumaví o významu velkých šelem (rys, vlk, medvěd).

JAROSLAV JONÁŠ

učitel školy pod horou Lučí (Loučovice)

Říkám zcela jasně – nejdůležitějším tématem našeho života je zachovat dětem našich dětí poslední ostrůvky Divočiny, které na světě ještě zbyly. Tato volná, nespoutaná, původní a divoká místa ukrývají samu podstatu lidského života – je to svět SÁM…Hájím, a hájit nepřestanu, romantickou krásu magického místa stříbropěnné Vltavy, které se podle pradávné pověsti nazývá Čertovými proudy. Bráním živé tvory i vzácné květy podivuhodného labyrintu granitových pohárů v peřejích chladivých, kouzelných zrcadel uprostřed tůní ztemnělých, kde pod zelenou klenbou horských klenů míchá řeka svou pěnu stříbrnou v obřích hrncích kapradím zdobených… Bráním ten magický kaňon před komerčními spády lidí, kteří by z tohoto chrámu přírody rádi vyždímali poslední kapku ekonomického potenciálu.