Poznámky k retenci vody, povodním a klimazměně

16. 9. 2024

Revitalizace vodních toků (nejlépe včetně obnovy/budování nových meandrů, tůní, apod.) jsou skvělé pro podporu mokřadní flory a fauny, zvýšení biodiverzity i samočistící schopnosti vodních toků. Je to dobré i proti suchu, voda neodtéká rychle pryč, zadrží se. Malou, někde i středně velkou povodeň to dokáže zmírnit (transformovat – zploštit povodňovou vlnu), ale velkou povodeň (10-letou a větší) už to moc zmírnit nedokáže, maximálně o něco zpomalit postup povodně. To ovšem může dát pár desítek drahocenných minut navíc na evakuaci… Toto platí i pro přírodní říční nivy (v jižních Čechách nejlepší na Lužnici od Velenic po Rožmberk a na Stropnici od N.Hradů pod Borovany). Niva je ploché území kolem řeky, kam se může voda přirozeně rozlévat.

Povodeň může slušně zachytit větší přehrada, když se stihne před příchodem povodňové vlny dost upustit a vznikne zde velký retenční prostor. Větší retenční schopnosti mají nádrže s mírnými břehy a zátokami, kde se může voda do šíře rozlít (např. Lipno), stejně tak velké rybníky. Naopak nádrže v hlubokých kaňonech mají retenční schopnosti menší (pokud nejsou skoro bez vody). Voda zde rychle vystoupá, nemá kam se rozlít. To se potvrdilo i 2002 – Orlík a Slapy Prahu od povodní fakt nezachránily. Na rozdíl od revitalizací mají přehrady často špatný vliv na kvalitu vody, většinou i na biodiverzitu. Při suchu mohou pomoci, když si něco ponechají z posledního deště a pak nadlepší průtok, když sucho vrcholí.

Skvělé přírodě blízké protipovodňové opatření je suchý poldr. Místo, které při povodni může pojmout dost vody (na konci bývá hráz), ale při běžné situaci tam voda není, maximálně malý mokřad, ale může to fungovat třeba jako louka, pastvina, apod. Velký suchý poldr zbudovali u Orlice. V Jihočeském kraji byly záměry, ale nic se nerealizovalo… Dobré jsou také zasakovací pásy, nejlépe mezi obcí a poli či loukami, které leží nad obcí. Zde v kraji zbodovány třeba nad Ledenicemi.

Dělat opatření přímo na tocích ale nestačí, klíčem k většímu zadržení vody je půda a omezování vodní eroze a rychlosti odtoku na polích, loukách a pastvinách i v lesích. Takže šetrné hospodaření, vracení organické hmoty do půdy, zabránění zhutňování půdy těžkými stroji, obnova či zakládánínových mezí, remízků, alejí. Samozřejmě vůbec nejhorší je zabetonovávání povrchu (haly, parkoviště, developerská městečka), ideální nejsou ani golfové trávníky apod.

Klimatické změny mají za následek častějších výskyt klimat.extrémů. Podle dat teplota stoupá, ale srážky zůstávají v úhrnu celkem stejné. Jejich rozložení v čase je ale méně rovnoměrné – prodlužují seperiody sucha beze srážek a pak spadne najednou hodně. Je třeba rozlišovat přívalový déšť (liják, nejčastěji při bouřce), který může způsobit bleskové povodně, které ale zasahují jen plošně dost omezené území a dlouhotrvající déšť, který způsobuje postupně se zhoršující povodňovou situaci na velkém území. Nelze tvrdit, že kdyby nebylo klimatických změn, povodeň by nebyla. Byly i předtím, jednou za čas k takové situaci prostě dojde. Akorát četnost těchto situací kvůli klimazměně vzrůstá (po celém světě).

Autor: Matouš Šimek, kandidát Spolu pro lidi a krajinu

Galerie: