Svatomír Mlčoch k návrhu zákona o Národním parku Šumava

21. 5. 2014

Sv. Mlčoch odpovídá na otázku Deníku, zda Národní park Šumava potřebuje zákon:

 

NP Šumava byl vyhlášen vládním nařízením č. 163/1991 Sb., které platí dodnes. Tento stav není protiprávní (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 7Ao 6 /2010). Taktéž národní parky Krkonoše a Podyjí byly zřízeny v podstatě stejnými vládními nařízeními. Nikdo však nevolá po novém zákonu pro tyto parky, nikdo jej nepotřebuje. Proč tedy Šumava?
Dle platného zákona o ochraně přírody a krajiny se zonace NP řeší vyhláškou ministerstva životního prostředí a bezzásahový či zásahový režim plánem péče a lesními hospodářskými plány, které jsou nástroji na to určenými. Tak se to děje ve všech ostatních národních parcích v ČR. Nový senátní návrh zákona však chce  v přímém rozporu s tím učinit otázku zonace na Šumavě věcí zákona. Kde je logika? Proč jinak na Šumavě a jinak v dalších parcích ČR?
Odpověď na předchozí dvě otázky zní: protože určité skupiny (někteří majitelé pozemků a někteří místní politici) mají zájem na tom, aby mohly podnikat na co největším území Šumavy. Stavět zde hotely, restaurace, nové cesty, lanovky a sjezdovky. Pravda, dnes mluví o jedné lanovce, ale znáte to s těmi jezinkami? Proto je od těchto lidí velký tlak na zmenšení bezzásahových území a na zmenšení prvních zón – oblastí s nejpřísnější ochranou: tam přece podnikat nelze!
Senátní návrh zákona hodlá zbavit ve věci vymezování zón Národního parku Šumava dosavadních pravomocí MŽP a taky obce, s nimiž je povinno tuto záležitost MŽP dohadovat. Chce zavést dvojí legislativní režim v národních parcích České republiky. Jinak na Šumavě, a jinak v dalších parcích ČR!  Senátní návrh a jeho příloha o zonaci je fakticky odnětím pravomoci výkonné moci ve prospěch zákonodárné. Totéž platí pro přílohu „základní cestní sítě“, která je návrhu také připojena. Vyhlašovat cesty formou zákona je absurdní rarita zřejmě nejen v ČR a těžko projde před Ústavním soudem, pokud se k němu dostane! Senát se vydává svým návrhem na cestu, na jejímž konci je převedení výkonné moci na parlament. Ve státě existuje přece dělba moci a neměla by se ohýbat podle aktuální potřeby nebo podle nálady zákonodárců.
Šumava tedy nepotřebuje mít svůj vlastní zákon. Stačí novelizovat stávající zákon o ochraně přírody a krajiny (§§15–24): doplnit výslovné formulace o zřízení těch národních parků ČR, které byly dosud platně zřízeny „jenom“ vládními nařízeními, sjednotit ochranné podmínky a poopravit některé již zastaralé formulace. A hlavně neřešit na úrovni jednoho „šumavského“ zákona to, co se může a má  vyřešit jinými právními nástroji.